Tajemství krevních skupin

Krevní skupiny jsou v dnešní době známy snad každému laikovi. Už i větší děti ví, že není krev jako krev a že na krevní skupiny je třeba dávat si velký pozor. Roli tyto krevní skupiny hrají při krevních transfuzích. Jasné ale bylo to, že transfundovat krev není možné jen tak, až po mnoha pokusech, které nedopadly příliš slavně. Po obdržení krve, která neodpovídá krevní skupině příjemce se dostaví určitá reakce, která může vyústit až ve smrt. Je to dáno tím, že v membráně erytrocytů jsou látky, které fungují jako antigeny, tedy molekuly, které rozeznává náš imunitní systém a na které reaguje.

červené krvinky

Tyto antigeny se nazývají aglutinogeny a my můžeme popisovat A, B, AB či 0, pokud se zde neobjevuje ani znak A ani B. Jako odpověď imunitního systému se v krevní plazmě nachází tzv. aglutininy, protilátky, které mají schopnost se vázat na zmíněné aglutinogeny a shlukovat tak erytrocyty. Vždycky se ale v plazmě nachází aglutininy, které odpovídají opačné skupině, to znamená, že jedinec, který má na svých erytrocytech molekulu A, bude mít v plazmě protilátky anti-B. Opačně to pak bude u jedince se skupinou B. Lidé s krevní skupinou AB tyto protilátky nemají, protože ať by protilátky mířily proti molekule A nebo B na erytrocytech, vždycky by je shlukovaly, čemuž se musíme vyhnout.

odběr krve

Úplně opačný případ platí u lidí s krevní skupinou 0, u kterých se molekuly na povrchu erytrocytů molekuly nemají, a tedy se u nich objevují protilátky anti-A i anti-B. Kdo ale tento princip objevil? Ten, kdo zajistil vhled do této problematiky byl vídeňský vědec Landsteiner. Jeho pokračovatelem byl český psychiatr Jan Janský. Stále tento problém ale nebyl uspokojivě vyřešen, postupně se tak vystřídali různí vědci a každý objasnil část. Nejde tak vypíchnout jedno jméno, ale je možné říct, že zásluhou všech se dnes v tomto problému můžeme velmi dobře orientovat.