Konečně bazén

0 Comments

Jako malé dítě jsem si vždycky přála mít doba bazén. Jenom že ne vždycky to končilo neúspěšně. Protože moji rodiče žádný bazén nechtěli, protože mi řekli, že je to zbytečně drahé. Že prý si můžu dojít do městského veřejného bazénu. Tohle je sice pravda, ale mě to tam nebavilo chodit. Protože všechny moje kamarádky měly doma na zahradě. Zatímco já jako jediná zase ne. A takhle to bylo skoro se vším. Dokonce i já jediná u nás v ulici jsem neměla mobilní telefon a ani kolo. A tohle jsem vždycky měla jako mezi posledními. A jak jistě víte, tohle se mezi malými dětmi a dorostenci opravdu hodně řeší.

Nyní miluji moře.

Některé děti jsou takové zlé, že se mi posmívaly a šikanovaly mě. A opravdu hodně mě to vadilo. A taky jsem kolikrát doma kvůli tomu brečela. Proč jsou někdy děti tak moc zlé až zákeřné? Kvůli blbostem? A nakonec se moji rodiče ale nade mnou asi slitovali, protože dva roky po mém prosení mi pořídili bazén. Sice to nebyl bazén nějaký extra velký nebo nějaký, se kterým bych se mohla chlubit, ale měla jsem konečně už prostě bazén.

Sladké párty osvěžení.

Byl takový plastový a zčásti taky nafukovací. Ani jsme neměli žádnou pískovou filtraci, takže bazén byl samozřejmě rychle znečištěný a během celého léta jsme vodu museli měnit čtyřikrát. Sice taky byly v bazénu chlorované tablety, ale ty to moc nezachránily a moc nepomáhaly. Mě to ale nevadilo, klidně bych se koupala v zelené vodě, jenom proto, že už mám konečně doma bazén. Ani nevíte, jak jsem se z toho bazénu radovala. A hned, jak jsem měla napuštěný bazén, tak jsme s kamarádkami udělaly malou bazénovou párty, ze které potom nechtěl ani nikdo odejít, což chápu. Samozřejmě, že na tu bazénové párty hlídali mí rodiče. A vy si taky pamatujete svůj první bazén bazenygluc.cz? Já ano, zrovna jsem ho popsala, a i když byl dost děsný, úplně jsme ho milovala. No, jako dítě jsem asi nebyla moc náročná.