Jak na učení

Vždycky jsem se učila dobře. Učení mě bavilo a na základní škole jsem opravdu vynikala. Nikdy jsem nerozuměla tomu, když někdo třeba nepochopil matematiku anebo český jazyk či angličtinu. Já jsem na tyto předměty byla opravdu machr a hodně mě to bavilo. Protože jsem taky v budoucnu toužila po tom, abych se stala učitelkou. A chtěla jsem učit děti na základní škole. Navíc mám k malým dětem velmi blízký vztah, protože jsem taková, že se ráda o někoho starám a pečují o někoho. Takže jsem si řekla, že po základní škole bych samozřejmě chtěla jít na gymnázium a potom na vysokou školu, aby ze mě byla paní učitelka.

Když jsem tohle řekla mé mámě, tak byla opravdu nadšená. A oba mí rodiče i prarodiče na mě byli velmi hrdí a pyšní. Navíc taky ve škole paní učitelka mi řekla, že jsem velmi šikovná. A já jsem na vzdělání dávala opravdu velký důraz a nic pro mě nebylo důležitější, než učení a vzdělávání se. Mimo základní školu jsem taky chodila na různé kroužky. Umím skvěle hrát na klavír a taky na kytaru. Když jsem potom chodila na gymnázium, tak jsem přidala ke svému repertoáru taky tanec a hlavně plavání. Plavání mě taky hodně bavilo, ale moc mi to nešlo. Asi pohybově nadaná jsem tedy moc nebyla.

Nicméně ale po studiu jsem se taky dala na studium dalšího jazyka a to italštiny. Anglicky umím už perfektně, tak jsem si dala ještě druhý jazyk a to italštinu. Myslím si, že každý skvělý učitel by měl umět dva jazyky. Baví mě to a já vím, že v budoucnu budu opravdu skvělá učitelka, která naučí děti opravdu toho hodně. A jaký byl váš sen, když jste byli malí? Chtěli jste být taky jako vaše paní učitelka nebo jste chtěli být popelářem, jako všichni chlapečci? To chce být nyní můj syn. Taky syn chtěl být hasičem. Uvidíme, čím syn bude. Co ho bude bavit. Jestli učení nebo manuální práce. To nechám to na něm.